Březen 2009

Tom Kaulitz and his guitar

31. března 2009 v 21:23 | Pajule |  Videa Toma
Já tu kytaru stejně lituju :-D


Arthur vs. Bill

31. března 2009 v 21:19 | Pajule |  Animace
Photobucket

Roberto-Bill

31. března 2009 v 21:16 | Pajule |  Fotomontáže
PHOTO; BILL+ROBERT=LMAO?

Twincest wall

31. března 2009 v 21:14 | Pajule |  Wally
HyperLink


Georg Listing - 22! (nový design)

31. března 2009 v 18:49 | Pajule |  Já a blog
Tak jsem nad tím dnes přemýšlela snad celé odpoledne, které jsem trávila ve škole a zase ve škole. Co vám mám povídat? Nuda... Abych pravdu řekla, nejsem ten typ člověka, který sype jedno přání za druhým z rukávu. Nejsem ten typ člověka, který si láme hlavu s tím, co a jak napsat. Nejsem ten typ člověka, který musí mít za každou cenu něco originálního. Naopak si myslím, že originalita se skrývá v jednoduchosti. Jednoduchost totiž umí skutečně málo lidí. Mometálně za těch pár hodin nedokáži vymyslet skvělé a přepychové přání na dvě A4. To opravdu ne. Avšak...při psaní tohoto článku jsem se alespoň trochu zamyslela nad tím, co bych měla vlastně psát k tématu Georgovy narozeniny. Myslím, že raději zůstanu u těch prostých slov, která občas dokáží zázraky. Zajisté tyto slůvka přání znáte, ale já je i přesto použiji. Zalovím hluboko v srdíčku a poskládané jako knížky v knihovně, vám je sem s citem napíši. Opravdu od srdíčka sem píši to, že tomu človíčku, který tvoří podstatně velikou část té celosvětově známé skupiny Tokio Hotel, přeji do života jen to nejlepší. Přeji mu, aby mohl trávit čas s těmi, které má rád a oni mají rádi jeho. Přeji mu, aby těch nepříjemných zkušeností bylo co nejméně. Doufám, že si Georg při sfoukávání svíček na svém dortu přál nějaká svá tajná přání s sny. Z celého srdce mu přeji, aby se mu splnily. Když si tak uvědomím, v jeho věku už omezená většina lidí pořádá zásnubní párty. A já doufám jen v to, že on ještě chvíli počká, času dosti. Raději, ať si to vynahradí párty jiného druhu ;-)

Vím, že si to tento zvláštní pán nepřečte, ale měl by vědět, že láska, zdraví a štěstí je ten základ. Když nebude mít tyto tři věci, nebude mít ostatní.

Snad už bych měla přestat prlenčit a vše to sepsat v prosté větě...

Takže, milý Georgu, přeji ti, aby sis své dvacátédruhé narozeniny pořádně užil a bys měl v životě to potřebné.

Pajule

P.S.: Samozřejmě, že k narozeninám narozeninový design ;-)

Hříšná hra - 10.díl

31. března 2009 v 18:20 | Pajule |  Hříšná hra
Edulinka ‎(18:21):
uhm... no zajímavý
Iveťká ‎(18:22):
pohldím ho jednou rukou po krku a sjedu až na hrudník, pokračuju
Edulinka ‎(18:22):
otočím se k němu takže je to v normálu... "co teď?"
Iveťká ‎(18:23):
olíznu si rty a narovnám se ,,no já nevííím..." usměju se ,,co takhle.... kdybychom si psolu zašli do sprchy:" skousnu si spodní ret
Edulinka ‎(18:24):
"hmm.... zajímavý.... "usměju se a zkusim se zvednout"
Iveťká ‎(18:24):
pomůžu mu. koukám na něj, jde mu to
Edulinka ‎(18:24):
"díky" usměju se a zvednu se
Iveťká ‎(18:26):
kouknu se na něj... ,,počkej chvilku" usměju se, dojdu do ložnice pro sprcháče a šampony a pro ručníky a župany.. jdeme ke sprchám...

Nekonečná pohádka nás dvou…6.díl

31. března 2009 v 18:16 | Pajule |  Nekonečná pohádka nás dvou
,,Tome… volají nás na snídani" odlepím jedno a potom druhé oko a kouknu se do okna.. hned je zase zavřu, protože svit slunce je dost nepříjemný hned po ránu. Nasucho polknu a najednou mnou projede ostrá bolest… jako bych polykal nože.. ,,Bille… mě není dobře..hrozně mě bolí v krku a je mi zima" zachumlal jsem se ještě více do peřiny, cítil jsem, že je horká, že je tam teplo, ale přesto jsem měl husí kůži. ,,Tome, nechceš teda přinést horkej čaj a nějakej prášek? Nebo.. nemám dojít pro vychovatelku?" sednul si na kraj postele Bill a sáhnul si mi na čelo ,,úplně hořiš broučku..přinesu ti něco k jídlu a čaj.. a taky nějakej prášek na snížení teploty. Zatím si změř teplotu" Bill mi podal teploměr a rychle odešel…. Jenom jsem se překulil k boku na bok a dal si ten teploměr do podpaží a odpočíval… dneska jsem se vážně necítil ve své kůži…………

Chvilka soukromí (by Monica)

31. března 2009 v 18:09 | Pajule |  Fotomontáže
Upozornění: Gay sex (twc)
Poznámka: Novinka!

Pod perexem ;-)

Happy B-day, Georg!

31. března 2009 v 17:53 | Pajule |  Videa Georga

2 wally panenek twins

30. března 2009 v 21:48 | Pajule |  Wally

Avatars (By Billismylove)

30. března 2009 v 21:46 | Pajule |  Avatary


Blik :-D

30. března 2009 v 21:41 | Pajule |  Animace

Geo v akci

30. března 2009 v 20:12 | Pajule |  Fotky Georga

Gusti + Saki

30. března 2009 v 20:10 | Pajule |  Fotky Gustava

Mike - Russian Bill Kaulitz

30. března 2009 v 19:46 | Pajule |  Videa mix

Peru-Zona Joven-č.70

30. března 2009 v 19:41 | Pajule |  Časopisy a noviny


Rozhovor s Mirre & Kenzou #2

30. března 2009 v 19:39 | Pajule |  Rozhovory
















Byly jste na koncertech TH v Evropě, ale také v Severní Americe. Můžete říct nějaké rozdíly, co se týče atmosféry, fanoušků a celkové nálady, co tam panovala?
Kenza: Určitě ano. Mé zážitky s Tokio Hotel v Kanadě byly mnohem lepší než ty v Evropě. Za prvé hráli v malém klubu, jenom před 500 fanoušky, to se nedá srovnávat s těmi 10 000 tady v hale. Fanoušci byli neuvěřitelně milí a dokonce nám dali v řadě přednost, když viděli naši švédskou vlajku a chápali, že jsme tam jeli dlouhou cestu ze Švédska. Všichni byli velmi klidní. V Kanadě jsme také byly v publiku na TV show Much Music. Tam jsme potkaly celou kapelu a dostaly autogramy.
Mirre: Nedá se říct, že to byl skutečný koncert TH, který bývají v Německu. Fanoušci tam jsou docela jiní a ne moc positivní. Navzájem do sebe narážejí - udělají všechno proto, aby byli vepředu. Musí se tady stát také déle než v USA - myslím, že tam bylo něco pozitivního, ale také něco negativního. Stát ve frontě není vždycky veselé a jste neklidní, ale na druhé straně poznáte hodně nových přátel a všichni jsou tak milí...to znamená před vstupem. Jak bylo řečeno, potom jsou všichni jak divoká zvířata, a musíte být aspoň malý čert, jinak nedostanete žádné dobré místo.
Kenza: Musím ale přiznat, že většina fanoušků v Holandsku bylo velmi milých. Nejméně do té doby, než byli puštěni do areálu koncertu, protože tam se všichni proměnili v monstra. Bohužel o fanoušcích ve Švýcarsku můžu říct jenom špatnosti...byli totálně neslušní, neustále o mě a Mirre mluvili německy různé sračky a v hale se pák s náma začali bezdůvodně hádat! Tahali mě za vlasy a strhli moji švédskou vlajku, křičeli hnusné věci a tak...ale v konečném efektu tohle všechno mělo cenu, protože kluci předvedli úžasný koncert!

Co byl doteď váš nejlepší zážitek jako TH fanynky? Nějaké zvláštní momenty nebo příhody?
Kenza: Musím říct, že cesta do Kanady s Mirre. Všechno bylo tak skvělé a opravdu se mi splnil sen. Obzvlášť během show Much Music. Když bych měla ve svém životě ještě JEDNU šanci před tím, než zemřu, byla by to tahle cesta.
Mirre: Můj nejlepší zážitek byla určitě Aftershow party Comet 2008 v Oberhausenu. To bylo všechno prostě tak neuvěřitelné - nejdříve kluci vyhráli všechno, co jen šlo a byli tak šťastní a na párty to také patřičně oslavili. Bohužel tam nebyli Georg a Gustav. Bill byl v dobré náladě, to šlo už vidět z dálky. Stalo se hodně nezapomenutelných věci, jako například když Bill a Tom opustili párty a Bill mě dlouho pozoroval, zatímco zpíval celý refrén Rihanniny "Umbrelly". Byl docela opilý, ale přesto to byl skvělý pocit, mít na mě celou dobu jeho oči...

Kenzo, ty máš extrémně úspěšný blog a samozřejmě bloguješ také o Tokio Hotel. Změnilo se něco od té doby, co bloguješ o kapele? Myslím, že ti to ve Švédsku pomohlo ke zviditelnění?
Kenza: No ano, když se vemu jako fanoušek, potom se toho hodně změnilo. Díky faktu, že bloguju o TH, spolupracuju teď se švédským Universal Music. Velmi mě těší, že dělám reklamu pro TH. Teď vím, že TH konečně pohnou svými zadky do Švédska, mám díky Universal Music a MTV jako fanoušek obrovskou šanci. Už se nemůžu dočkat! Nejsem si jistá, jestli jsem kapele s jejich úspěchem ve Švédsku pomohla. Samozřejmě jsem jim pomohla, získat popularitu, ale to by se jim podařilo také bez moji pomoci....ale možná trochu pomaleji? Nevím.

Máš také TH-tetování. Řekni nám o tom něco.
Kenza: Mám na mé šíji vytetované "Hilf mir fliegen". Jak víte, je to skvělá píseň s opravdu silným textem, ale důvod, proč jsem zvolila "Hilf mir fliegen" a ne například "Monsoon" je takový, že věta "Hilf mir fliegen" má nádherný význam. Když bych někdy přestala TH poslouchat, pořád bych měla na šíji tyto tři nádherná slova. Už jako dítě jsem měla denně velké rodinné problémy a někdy se potřebujete přidržet někoho, kdo pomůže létat...

Jsi mezi fanoušky dost známá. Má to na tvůj normální život velký vliv? Poznají tě cizí lidé na ulici a mluví potom s tebou o TH? Nebo se změnil tvůj život nějak jinak?
Kenza: Lidi mě poznají, to je jedno, kde jdu. Mnozí jen šeptají, ale mnozí přijdou ke mě a říkají, jak moc mají rádi můj blog, mnozí chtějí se mnou fotku a mnozí chtějí dokonce můj podpis! A to všechno se stává milionkrát za den...vůbec si nemůžu vzpomenout, kdo by o TH mluvil špatně! My, fanoušci TH máme něco společného, sdílíme tu stejnou vášeň!
TH změnili můj život určitě v nejlepší možnost. Jejich hudba a texty mi pomáhají být silnější a díky nim jsem poznala Mirre - kamarádku pro život - a samozřejmě jejich koncerty byly ty nejšťastnější momenty!

Blog Kenzy: http://kenzas.se/
Blog Mirre: http://miirre.se/

Zdroj na fotkách ;-)

Rozhovor s Mirre & Kenzou #1

30. března 2009 v 19:37 | Pajule |  Rozhovory

Made in Sweden!

Jména: Kenza & Mirre
Země: Švédsko
Známé přes: švédská media

Jak a kdy jste se o Tokio Hotel dozvěděly?
Kenza: Bylo to v létě 2007. Moje nejlepší kamarádka Nadia chtěla, abych si s ní poslechla jakousi písničku, která se ji tak líbí (Don't Jump), takže jsem to udělala a ukamžitě si to zamilovala!
Mirre: Poprvé, když jsem o Tokio Hotel uslyšela, bylo v srpnu 2007. Moje malá sestra jeden den přišla s albem Scream, které si koupila, protože se jí kluci líbili! Ale není tak velká fanynka jako já.

Jak byste všeobecně popsaly švédský svět fanoušků TH?
Kenza: No, upřímně? Je tady hodně žárlivosti a nenávisti mezi mladými fanoušky tady u nás. Ale atmosféra mezi staršími a dospělými je nádherná.
Mirre: Je to všecno trochu hysterické. Nevím, jaké to bude u koncertu, ale my Švédové jsme trochu klidnější, když jde o koncert, ne všichni, ale všeobecně. Když se na fórech objeví nějaké drby o novém turné nebo o Tomově novém autě nebo dokonce nějaké nové fotky, všichni úplně vyvádí a mluví a dlouho o tom mluví! Myslím, že velká část lidí je tady ve věku 13-17.

Když byste mohly s kluky strávit ve Švédsku jeden den, co byste jim ukázaly?
Mirre: Určitě bych jim ukázala mé rodné město, tady na jihu Švédska v létě, když se dá jít na pláž. Místo, kde žiju, je docelá známé a jezdí tady turisté z celého světa. Každý, kdo jsem zajede říká, že je to tady takové, jako když se udělá dovolená na Kanárech. Je tady opravdu pěkně! A samozřejmě bych jim ukázala také naše sladkosti, máme tady tolik hraček a může se jich tady hodně sbírat dohromady a pak vyměňovat.

Měly jste šanci být na Červeném koberci a Aftershow party EMAs v Liverpoolu. Povyprávějte nám o tom trochu.
Kenza: MTV mi nabídla, abych s nimi spolupracovala na EMAs, což jsem samozřejmě přijala. Byla jsem jako blogový reportér a bylo to velkolepé! Být na Červeném koberci byl neuvěřitelný zážitek! Potkala jsem tam Billa a Toma a ukázala jim mé tetování - líbilo se jim! Aftershow party rovněž nebyla špatná. Hodně jsem se bavila s mými přáteli a potkala jsem také Toma, Billa a Georga. Dvojčata jsem také potkala další den na letišti. Stála jsem rovnou vedle nich a ochrany, když Bill musel svléknout všechny svoje šperky. Byla jsem tak nervózní. Potkat Tokio Hotel náhodně na letišti bylo něco, o čem jsem každý den snila; a najednou se to skutečně stalo? Jsem velmi vděčná za možnost, kterou jsem v Liverpoolu měla a byl to nezapomenutelný zážitek.
Mirre: Celý výlet byl šílený; Být jenom na Afterparty byla obrovská zábava. Když Tokio Hotel vyhráli cenu, byla to jako magie. Skákali jsme po našich židlích. Každý se na nás dívala, byly jsme jak šílené! Po konci předávání cen jsme strávily ještě pár hodin na Aftershow party. Párty byla skvělá, hodně jsme tančily a měly dobrý čas. Tokio Hotel byli ve speciální VIP sekci pro celebrity, přesto se tam pár fanoušků dostalo, aby udělalo fotky. Já jsem to ale nedělala, nechala jsem jim volnost. Když kluci párty opustili, Tom a Bill šli rovnou pryč za mnou a já jsem se dotkla Billova trička. Když bych chtěla, mohla bych ho aji chytit za nohu, ale to by bylo už dost nezdvořilé.
Nakonec jsem se mohla ještě vyfotit s Jaredem Leto, poté co s námi flirtoval. Abych upřímně řekla, byl už trochu nebezpečný, protože byl opilý.

Zdroj na fotce ;-)